Polovětné vazby v manuálech a jejich překlady do češtiny

Abstract

Jedním z hlavních rozdílů mezi angličtinou a češtinou je fakt, že anglická věta je častěji kondenzována pomocí nominálních tvarů. Tento rozdíl logicky vede k potenciálním problémům v překladech. Na základě čtyř technických manuálů analyzuje tento příspěvek kvantitativní rozložení vedlejších vět a polovětných konstrukcí a způsoby, jakými se polovětné vazby překládají. Analýza ukazuje, že se často vyskytuje doslovný překlad, který ale nemusí být pro daný kontext tím nejlepším řešením. Největší problém představuje překlad anglického infinitivu účelu. Ovšem často obecně kritizovaný překlad pomocí předložky a podstatného jména nemusí být vždy považován za chybu, ale spíše za přirozený a nevyhnutelný vývoj jazyka.