Subalterní hlasy v sertão : kulturní paměť brazilského cordelu

Abstract

Tento článek zkoumá cordel – brazilský příspěvek do globální tradice kramářských tisků – coby rezervoár kulturní paměti a historie brazilského severovýchodního regionu zvaného Nordeste. Ke cordelu je přistupováno jako k repertoáru reprezentací, obrazů a významů, které po dobu jeho stoleté přítomnosti v Brazílii hrají významnou úlohu v utváření sociálního řádu, zejména s ohledem na gender, rasu a etnicitu. V reakci na známou otázku kulturní teoretičky Gayatri Chakravorty Spivak, zda mohou subalterní aktéři mluvit, analyzujeme cordel jako populární, neelitní prostor, v němž mohly zaznívat i subalterní hlasy těch částí brazilské různorodé společnosti, které zakusily kolonizaci či jiné formy marginalizace na základě rasy, etnicity či genderu. Za tímto účelem zkoumáme tisky z různých historických období a identifikované s různými kulturními a etnickými tradicemi brazilského Nordeste, jejichž autory jsou José Francisco Borges (1935), Jarid Arraes (1991) a Auritha Tabajara (1980).

Keywords

• Brazílie
• historie
• kramářská píseň
• cordel
• populární kultura
• reprezentace