Editorial

Abstract

Co kritizujeme, to jsme obvykle sami provedli, anebo se to provést chystáme. Tolikrát jsem napsal věty jako „v praxi se někdy setkáme i s názorem…“, nebo „narazíme však i na opačné mínění, jehož podstatu lze stručně podat takto: …“, případně „alternativní koncepty, které se někdy objevují v odborné literatuře, nepovažuji za obhajitelné, neboť…“ – a neuvedl jsem přitom, kde a u koho jsem se s tím odmítaným názorem skutečně setkal. Nedělal jsem to / nedělám to jenom já. Na podobné věty v (nejen právnických) odborných článcích narazíme tak často, že nás ten narativ vítězů a poražených nezaráží. Obvykle po něm prostě čekáme kritiku a odmítnutí „opačného názoru“.