Paradoxy sociálního a politického působení náboženství v "sekularizované" Evropě

Abstract

V souvislosti s rozšiřováním EU směrem na východ, problematikou (především muslimské) imigrace i současnými „kulturními válkami“ se objevují tendence vymezit EU jako náboženský nebo postnáboženský klub. Podle známého paradoxu J. Beckforda jsou hranice sekulární Evropy čím dál víc definovány v náboženských termínech. Americký sociolog J. Casanova sice soudí, že západní Evropa už dávno není křesťanskou oblastí, nicméně postkřesťanské odmítání desekularizovaných forem víry z ní přece jen dělá důležitý prvek veřejné sféry. Studie se zaměřuje na problematiku konstrukce negativních náboženských hranic „Evropy“ (proti netradičním náboženským skupinám, především muslimům) a na popis aktivity náboženských organizací v procesu evropeizace a v praktické transnacionální politice. Zde je důležitý nejen katolický pokus „přivlastnit si“ projekt EU, diskuse o preambuli Evropské ústavy a podobně, nýbrž i široce vnímané snahy Jana Pavla II. o poskytnutí „morálního základu“ politickému a ekonomickému jednání, nebo naopak praktické souručenství křesťanských politických stran a „vývoz“ katolických duchovních z Polska.

Keywords

• islám v Evropě
• post-křesťanství
• náboženství v Evropě
• náboženská identita
• sekularizace