(Ne)morální advokáti: problém ospravedlnění norem profesní etiky

Abstract

Normy profesní etiky často stanoví advokátům při výkonu jejich profese odlišné standardy chování, než jaké by v totožné situaci platily pro obyčejného člověka. Článek se zabývá otázkou, jak můžeme tyto rozdíly ospravedlnit prostřednictvím různých etických teorií. Autor v něm nejprve charakterizuje profesní etiku advokátů jako soubor právních a morálních norem. Následně analyzuje samotný problém její justifikace. Pozornost je věnována nejprve různým deontologickým přístupům (např. Charles Fried, David Luban). Autor rozebírá jejich nedostatky a dospívá k závěru, že musí primárně zdůrazňovat význam morálního a racionálního aktérství, pokud mají být věrohodné. Vstřícně se pak staví k utilitaristickému ospravedlnění. Také to je podle něj v kombinaci s některými pragmatickými hledisky schopno profesní etiku advokátů věrohodně justifikovat. Obě skupiny přístupů lze tedy považovat za relevantní a není proto vhodné z debat o výše uvedené etice některý z nich vylučovat.

Keywords

• Etika právnických profesí
• právní a morální normy
• normativní systém
• justifikace
• etické teorie
• deontologická etika