Spiritualita a studium religionistiky: Sekulární akademické studium náboženství jakožto prostředek k vlastnímu spirituálnímu rozvoji studentů

Abstract

Podle dat získaných v rámci vlastního výzkumu v prostředí Ústavu religionistiky Filozofické fakulty v Brně někteří studenti religionistiky spojují studium tohoto oboru s duchovním hledáním. Pro část studentů se tedy sekulární (nenáboženské) akademické studium náboženství stává prostředkem osobního spirituálního rozvoje. Text si klade otázku, jakou roli v tom vlastně hraje jeho sekulárně-vědecká povaha. K uchopení problematiky vztahu osobní spirituality a sekulárního studia religionistiky je v příspěvku použit koncept reflexivní spirituality. S jeho pomocí se článek snaží ukázat, že religionistika zprostředkovává pro reflexivní spiritualitu klíčová témata v podobě náboženského pluralismu a reflexivity. Vlastní spirituální světonázor je zde utvářen nejen z transcendentních významů různých náboženství, ale i z racionalizovaného odborného vědění. Sekulárně-vědecký charakter religionistiky pak poskytuje odstup od jednotlivých náboženských perspektiv, což umožnuje jejich kritické srovnávání. Získávání nových poznatků (vědění) o náboženství pak souvisí s osobním posunem/rozvojema v některých případech slouží i k vyjasňováním si vlastní víry jakožto sebereflexivního projektu duchovního hledání.