Příležitosti k učení: odlišná/různá pojetí konceptu a jeho výzkumné využití

Abstract

Cílem přehledové studie je vymezit příležitosti k učení jako teoretický koncept, představit vybrané metody a techniky, které jsou ke zkoumání příležitostí nejčastěji využívány, a následně porovnat rozdíly v obsahovém vymezování příležitostí k učení v ČR a v USA, odkud tento koncept pochází. V první části studie je představen historický vývoj přístupů vymezování obsahu příležitostí k učení od 60. let 20. století do současnosti. Zpočátku byly příležitosti k učení nazírány jako teoretická kategorie adresující problém vztahu obsahu výuky a obsahových požadavků (standardizovaných) testů, příp. kurikulárních dokumentů. Později se obsahové vymezení konceptu rozšířilo směrem ke zkoumání školních i mimoškolních faktorů souvisejících s učebními výsledky žáků. V druhé části příspěvku jsou popsány pokusy o operacionalizaci příležitostí k učení včetně příkladů výzkumných nástrojů používaných k jejich zkoumání. Studie na vybraných výzkumech ukazuje, že koncept příležitostí k učení v zahraničí zastřešuje především komplexnější výzkumy založené na analýze vztahu mezi vyučováním a učením s cílem poskytovat informace o makrorovině či mezorovině školského systému. To kontrastuje s pojetím příležitostí k učení převládajícím u nás, kde příležitosti k učení bývají především prezentovány jako teoretické východisko k realizaci mikroanalýz výuky na úrovni analýzy výukových situací.

Keywords

• příležitosti k učení
• vzdělávací příležitosti
• výzkum výuky
• kurikulum