Pozůstatky rýžování zlata v tzv. Bojanovském újezdu (okres Chrudim)

Abstract

Region Železných hor zaujímá plochu necelých 900 km2, přičemž na tomto relativně malém prostoru jsou zastoupeny téměř všechny geologické útvary, které v Českém masívu evidujeme. Tomu odpovídá i pestrá mineralogická a petrografická struktura. Sám název pohoří zmíněný již ve Zbraslavské kronice indikuje povědomí středověkého člověka o nerostném bohatství v této oblasti. Dosavadní archeologické bádání nevěnovalo problematice těžby nerostných surovin v převážně zalesněném prostoru Železných hor dostatečnou pozornost. V souvislosti s průzkumem zaniklých středověkých vsí se naše pozornost zaměřila nejen na podobu a strukturu zdejšího osídlení, ale i na počátky kolonizace zdejší oblasti, na způsoby exploatace místního nerostného bohatství a základní komunikační schéma oblasti. Jako modelová oblast výzkumu posloužil z písemných pramenů dobře známý tzv. bojanovský újezd vilémovského kláštera. Při severní hranici bojanovského újezdu se nalézají dvě sousedící rýžoviště zlata, která byla dřívějším bádáním kladena do laténského období. Jak ukazuje vazba na středověké osídlení, farní a komunikační síť, vrchol těžby leží ve 13. a na počátku 14. století.

Keywords

• sejp
• rýžoviště
• těžba
• zlato
• bojanovský újezd
• Železné hory