Deti medzi emancipáciou a sociálnou využiteľnosťou: nová sociológia detstva a „našepkaná emancipácia“

Abstract

Při aktuálním zkoumání dětí a dětství lze identifikovat dvě zásadní „paradigmata“ uplatňující se jednak na akademické a taktéž na školskopolitické úrovni. Jednu tvoří diskurz nové sociologie dětství vyvíjející se od 90. let 20. století, druhou tvoří neoliberální diskurz o vzdělávání prosazující se zejména ve vědách o výchově a ve školské politice v posledních deseti letech (v kontextu střední Evropy). Obě pracují s emancipační logikou aktivního, autonomního a svých práv si vědomého dítěte aktivně se angažujícího v sociálním životě. Nová sociologie dětství soustřeďuje tuto argumentaci na zrovnoprávnění dětské perspektivy ve výzkumu a v sociálním životě (i ve vztahu k dospělým), vycházeje přitom hlavně ze sociálněkonstruktivistických teorií, neoliberální diskurz emancipuje děti ve vztahu k autonomnímu budování jejich „lidského kapitálu“ a jejich aktivní nasměrovanosti na životní úspěch – odvolávajíc se taktéž na výzkumy sociálního konstruktivismu. V sociologii se uvedené diskurzy prolínají a otevírají zásadní otázky o povaze dětského bytí a dětství v současnosti a zejména otázku o skutečné autonomii dětí a povaze jejich emancipace. Výsledkem analýzy je pochybnost o faktickém zrovnoprávnění a hypotéza o mizení dětství překrývajícím se s paralelním mizením dospělosti v ideologii celoživotního vzdělávání.

Keywords

• nová sociologie dětství
• dětství v celoživotním učení
• emancipace dětí
• neoliberalismus a dětství
• podnikavé dítě
• dítě jako zákazník