A contemporary issue in demography: The rising age at first birth, pros and cons

Abstract

Two decades after Aleš Hrdlička’s death the introduction of effective contraceptives broke the evolutionary link between sexuality and procreation. Since then we decide about having children or not, and if we want them we can also decide about their timing. As a consequence the number of children declined to numbers that fit modern life styles and the age at first birth has risen considerably. However having children remains a chance, every month again. For the majority having children goes without problems worth speaking of. But a minority risks the chance of remaining without children or with only one child as they started to try having children ‘too late’. This contribution overviews the backgrounds and the pros and cons of the rising age at first birth. Současné téma v demografii: Rostoucí věk matek při narození dítěte, pro a proti Rozšíření užívání hormonální antikoncepce umožnilo efektivní plánování jak počtu dětí, tak jejich časování. Ve většině vyspělých zemí je rodičovství stále více zvažováno a odsouváno do pozdějšího věku žen i mužů. Na příkladu Švédska je zřejmé, že růst věku mužů při narození prvního dítěte probíhá se stejnou rychlostí jako u žen. Odklad zakládání rodin do vyššího věku žen a mužů je součástí tzv. přeměny demografického chování evropských populací již od 60. let minulého století. Ve východoevropských zemích tento trend nastoupil se zpožděním 20–25 let, a proto zde zatím průměrný věk žen při narození prvního dítěte dosahuje hodnot mezi 26 a 27 lety, zatímco v západoevropských zemích se blíží hodnotě 29 let. Tento vývoj má celou řadu pozitivních i negativních důsledků. Z hlediska osobní perspektivy – čím déle mladí lidé zakládají rodiny, tím lépe, neboť mohou dosáhnout vyššího vzdělání a jsou více ekonomicky zajištění. Na druhé straně je však nutné zvážit skutečnost, že s vyšším věkem stoupá riziko problémů s koncepcí a nedobrovolné bezdětnosti. Zároveň se hůře vzdávají svobodného rozhodování o svém volném čase a nechtějí přijímat větší odpovědnost, kterou výchova dětí přináší. Výsledky šetření dokumentují, že nejspokojenější s časováním založení vlastní rodiny byly ženy, které měly své první dítě ve věku mezi 25 a 29 lety. 30 % žen, které měly první dítě před dosažením věku 25 let, litovalo, že jej neměly později. Rodinná politika by měla reagovat na současné změny v potřebách mladých lidí v různých fázích jejich životního cyklu.

Keywords

• postponement
• late fertility
• gender inequity
• policies
• western societies