Svět Magnuna. Esej o bláznivých rajčatech a čekání na revoluci ve Vítězné Káhiře

Abstract

Počátkem listopadu 2010 konečně spadla cena rajčat v Káhiře na přijatelné tři egyptské libry (asi 10 Kč) za kilo. Ještě týden před tím dosahovala cena kolem 10–12 liber a místní vzpomínali na celkem nedávnou dobu, kdy na předměstí Káhiry šlo koupit za libru tři kila rajčat. V podstatě se dá říct, že během tří let byl rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou rajčat zhruba třicetinásobný. Je to asi jako kdybychom v Čechách jednou zaplatili za bochník chleba dvacet korun a podruhé šest set. Proto se pro rajčata ujala přezdívka „magnuna“, což znamená „blázni“. Něco podobného se stalo před pár měsíci s plynem. Běžný člověk vaří na plynu. Elektřina není zavedena všude a dřevo je drahé. Navíc i na obyčejných prknech naleznete švédská razítka, v horším případě nejprve českou cedulku země původu a pak švédský exportní štempl. Kus Šumavy tak máme i v Egyptě. Plyn byl subvencovaný státem, ale stát špatně platil arabským exportérům z okolních zemí a tak mu plyn prostě přestali dodávat, protože viděli, že Egypťané se placením nechtějí zabývat. Ceny nejprve stouply na desetinásobek a pak plyn došel, anebo byl na černém trhu za nehorázné ceny. Miliony nejchudších lidí přestaly na několik týdnů připravovat teplé pokrmy.