Sociální studia (Jul 2016)
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
Abstract
Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické.
