Czech Journal of International Relations (Dec 2003)

Vzniká globální občanská společnost? Nestátní aktéři ve světové politice

  • Ondřej Císař

Journal volume & issue
Vol. 38, no. 4

Abstract

Read online

Cílem této stati je odpovědět na otázky, které byly formulovány v souvislosti s rostoucím významem nevládních organizací a sociálních hnutí ve světové politice. Základní otázkou, kterou tento text klade, je: Dochází skutečně ke konstituci globálních struktur občanského aktivismu? Jinými slovy řečeno, konstituuje se v souvislosti s rozvojem globálních politických struktur globální občanská společnost? Pokud ano, jak se tato globální občanská společnost vztahuje k lokálním aktérům? Funguje jako partner pomáhající při budování lokálního aktivismu? A jakým způsobem se aktéři globální občanské společnosti dotýkají postavení států? Překonávají jejich omezení? Proto, aby mohly být tyto otázky zodpovězeny, stať nejprve mapuje diskuzi, která se kolem transnacionálních vztahů rozvinula. Problematika transnacionálních vztahů se během posledního desetiletí konstituovala jako významný výzkumný problém v rámci nejméně dvou sociálně-vědných disciplín - v teorii mezinárodních vztahů a v teorii kolektivního jednání. Pozornost věnovaná transnacionálním hnutím a sítím nevládních organizací navíc podstatným způsobem ovlivnila diskuzi v určitých oblastech politické teorie, kde se tato hnutí pod výše uvedeným označením globální občanská společnost stala ztělesněním reformních nadějí vkládaných do globálně koordinovaného občanského aktivismu, jenž by měl v konečném důsledku přispět ke světové demokratizaci a k realizaci sociální spravedlnosti. V tomto smyslu jde o interdisciplinární problém a význam jeho studia může být v různých disciplínách různý. Hlavním cílem stati je odpovědět na výše uvedené otázky. Stať se proto snaží reflektovat nejdůležitější problémy diskuze o transnacionálním politickém jednání. Její ambicí je zahrnout jak více empiricky orientované přístupy, tak i normativně motivované úvahy o demokratizačním potenciálu transnacionálních hnutí v současné fázi vývoje moderní společnosti, tj. ve fázi tzv. globalizace. Základní argument stati tvrdí, že koncept globální občanské společnosti je do určité míry použitelný k popisu politického jednání "vně státních hranic", pokud jej však nechápeme v silném smyslu jako pojem popisující alternativu k institucím národních států a pokud jej zbavíme jeho ideologické náplně.