Sociální studia (Jul 2016)
Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit
Abstract
Tento text sleduje dvojí cíl. Na jedné straně v souladu se současnou kulturně-antropologickou kritikou obecně přijaté představy zakořeněnosti ukazuje, že společenství, ke kterým nás naše kulturní identity vážou, jsou sice zprostředkována místy, ale ta nemusí mít nutně charakter lokálních kultur. Neboli poukazuje na to, že kulturní identity formují naše vztahy k sobě samým a druhým tím, že zvýznamňují naši příslušnost k určitým společenstvím, která však nemusí být nutně společenstvími žité přítomnosti každodennosti. Na straně druhé se zabývá kritikou zakořeněnosti, podle níž jsou pro naši současnost charakterističtí lidé, kteří se identifikují s deteritorializovanými podobami domova. Tuto kritiku prohlubuje tezí, podle níž nemusí mít místa formující kulturní identity nutně podobu (ani deteritorializovaného) domova. Nedomyšleným důsledkem zdůrazňování důležitosti identifikace s deteritorializovanými podobami domova je totiž reprodukce normativní představy, podle níž je původním, normálním a přirozeným místem formování kulturních identit místo mající charakter domova.
