Co přinese zákon o obchodních korporacích kapitálovým obchodním společnostem, jejich společníkům a věřitelům?

Abstract

Pokud jde o styl nové právní regulace obchodních korporací, lze hovořit o její výrazné stratifikaci. To vyplývá z posílení subsidiarity práva občanského a zejména z jeho rozsáhlé úpravy právnických osob. V základu právního režimu jednotlivých forem obchodních společností tak leží obecná úprava právnických osob v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „NOZ“ či „nový občanský zákoník“), několik občanskoprávních ustanovení o korporacích a výslovně „povolaná“ ustanovení spolkového práva, na něž navazují obecná ustanovení o obchodních korporacích, obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též „ZOK“ či „zákon o obchodních korporacích“), zvláštní úprava jednotlivých forem obchodních společností v tomto zákoně a případně ještě ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících specifika obchodní společnosti se speciálním předmětem podnikání (např. banky, investiční společnosti či fondy). Taková výstavba normativního systému obchodních společností je z hlediska systematického a logického jistě správná, nepochybně ale zvýší aplikační náročnost pro běžného uživatele (jímž ovšem nerozumíme právního laika).