Chytrost bez porozumění: hypotéza kulturní inteligence a její limity

Abstract

Člověk je mimořádně přizpůsobivým, a proto úspěšným živočišným druhem. Existuje mnoho spekulativních odpovědí na otázku, proč tomu tak je. Jednu z nich představuje hypotéza kulturní inteligence, která uvažuje o schopnosti kulturního učení jako o klíči k lidskému úspěchu. Cílem této práce je představit hypotézu kulturní inteligence jako podnětnou alternativu k etablovanějším přístupům v otázkách po původu lidské inteligence v čele s hypotézou obecné a improvizační inteligence. Jejich vzájemná komparace ukazuje, že hypotéza kulturní inteligence musí při popisu kulturní transmise nutně pracovat s flexibilními strategiemi sociálního učení, čímž ztrácí část své explanační síly. Nicméně to nemusí být ještě důvod k odmítnutí jejího zdravého jádra, protože existuje možnost, jak zkombinovat flexibilitu lidského uvažování s „hloupým“ procesem kulturní selekce, kterou nabízí koncepce metakognitivních strategií sociálního učení kognitivní psycholožky Cecilie Heyesové.

Keywords

• kultura
• intelligence
• evoluce
• sociální učení
• inovace
• kolektivní mozek
• cecilia heyes