Literární výchova v období kurikulární reformy: rekapitulace vzdělávacích koncepcí, kvalita výuky a její výzkum

Abstract

Cílem přehledové studie je představit teoretické koncepty literární výchovy, které jsou v souladu se vzdělávacími obsahy formulovanými v kurikulárních dokumentech, a zjistit, zda a jak se těmto konceptům blíží reálná výuka v českých školách. První část článku odkazuje k diskusím o cílových strategiích, obsahu a interpretační metodice literární výchovy, zejména k odborným polemikám, které byly vyvolány změnami deklarovanými kurikulární reformou. Následně jsou představeny koncepce literární výchovy, které lze zařadit do kontextu tzv. produktivní kultury učení a vyučování, ukotvené v konstruktivistických teoriích. V druhé části článku je podán přehled empirických výzkumů, které v době od zavedení rámcových vzdělávacích programů zjišťovaly, jaká je edukační realita v českých školách. Z přehledu cílů, metodologie a výsledků těchto studií vyplynulo, že teorie komunikačně pojaté výuky (na něž se odkazuje v teoretické části článku) mohou reálně přispět k proměnám literární výchovy v současných školách, změny však nelze přijímat nekriticky. Svědčí o tom i výsledky některých nejnovějších empirických studií. Další výzkumy inspirované těmito výsledky by se tak mohly stát výzvou k experimentálnímu ověřování účinnosti výuky, jejímž cílem je najít cestu k produktivní kultuře vyučování a učení přímo ve školních třídách.