Archaeologia Historica (Oct 2013)
Fragment pohřebních šatů a závoj, tzv. kruseler, z rakve českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta
Abstract
Čtyři ženy Karla IV. – Blanka z Valois († 1348), Anna Falcká († 1353), Anna Svídnická († 1362) a Eliška Pomořanská († 1393) – a první žena Václava IV. Johana Bavorská († 1386) byly postupně pochovány do královské hrobky situované v chóru katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1590 byly jejich ostatky spolu s ostatky českých panovníků a jejich příbuzných přeneseny do nově zbudované renesanční krypty, umístěné v chrámu více na západ. Původně měly všechny manželky Karla IV. i Johana Bavorská každá svoji samostatnou rakev, po úmrtí Rudolfa II. († 1612) se ocitly v jedné schráně společně s ostatky Václava IV. a Jana Zhořeleckého. V roce 1928 byly z královské krypty vyjmuty všechny pohřební výbavy, které jsou postupně konzervovány a zkoumány. V roce 2009 došlo ke konzervování zbytků ženských šatů, které byly ušity z hedvábného lampasu a zdobeny motivem ptáků v páskovém trojlistu. Látka pochází z druhé poloviny 14. století z Itálie. Byly z ní ušity ženské šaty, dochovaly se však jenom přední a zadní díl živůtku, které byly v partii boků přestřižené. Sukně tedy musela být nasazena zvlášť. V letech 2007–2008 byla konzervována i další část z oděvů z rakve českých královen, a to ženský závoj typu kruseler. Jedná se o specifickou ženskou pokrývku hlavy, vyznačující se zvlněnými okraji, která byla na hlavě různým způsobem aranžována. Závoj z Pražského hradu byl zhotoven z pruhu velmi jemné hedvábné tkaniny krepového vzhledu, kterého bylo dosaženo s pomocí poměrně silného stejného zákrutu osnovních i útkových nití. V pevném kraji byly silnější a většinou zdvojené osnovní nitě se slabším zákrutem, které po odstřižení ze stavu reagovaly tak, že vznikl ozdobný lem. Látka byla utkána v některé z oblastí produkce hedvábných tkanin ve Středomoří, snad ve Španělsku, zřejmě ve 14. století. Pruh, dlouhý přibližně 700 cm a široký 48 cm, byl naskládán do tvaru čtyřúhelníku tak, že jeho ozdobné pevné kraje ležely na sobě, avšak postupně trochu ustupovaly, takže vynikala jejich zdobnost. Počet naskládaných vrstev byl šestnáct. Dochovaly se zbytky dvou původních celků: jedna rouška byla kdysi použita na pokrytí krku, druhá, z níž zůstala jenom malá část, pokrývala hlavu.
