Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica (Sep 2011)
Volleyball players training intensity monitoring through the use of spectral analysis of heart rate variability during a training microcycle [Kontrola zatížení hráčů volejbalu metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence během týdenního tréninkového mikrocyklu]
Abstract
BACKGROUND: Volleyball players in different specializations are required to meet specific demands in terms of movement behaviour and skills performance. These specific demands need to be individualized according to the training ability level (adaptability to sports training) of particular players, which is mainly dependent on the activity of the autonomic nervous system (ANS). Spectral analysis of heart rate variability (SA HRV) gives us information on cardiac activity regulation, where the activity of ANS participates in a significant way. Longitudinal assessment of SA HRV within a certain part of a training period can help us to observe the dynamics of the ANS activity and adaptability (training ability) changes of an observed player to training. OBJECTIVE: The goal of the work was to verify the possibility of volleyball players' training load optimalization during a one week training microcycle based on the longitudinal observation of dynamics of SA HRV complex indices. METHODS: The SA HRV method was used for the evaluation of autonomic cardiac regulation. The study group consisted of eight volleyball players who took part in 28 training sessions focused on conditioning and volleyball skills development. During the microcycle, there were 7 HRV examinations. RESULTS: The results demonstrated that notable and considerably varied changes in the activity of ANS in players were assessed owing to both training and extra-training stimuli. The results in two players show a high activity of ANS which enables them to increase their training intensity. Four players achieved average values of their ANS activity, which reflects a corresponding training load. In the last two players we found a very low level of their ANS activity and it refers to their reduced adaptability to the training load, which was too high for them. CONCLUSIONS: The presented results support the necessity of the individualization of, at least a part of, team training. Such an optimalization and increase of training process efficiency should lead to a sports performance improvement, also in team sports games.[VÝCHODISKA: Pro volejbal platí, že z hlediska pohybového režimu i způsobu provedení herních činností jsou na hráče v jednotlivých hráčských specializacích kladeny specifické nároky. Tyto specifické nároky je nutné individualizovat podle úrovně trénovatelnosti (adaptability na trénink) jednotlivých hráčů, která je závislá zejména na aktivitě autonomního nervového systému (ANS). Spektrální analýza variability srdeční frekvence (SA HRV) nám podává informace o regulaci srdeční aktivity, na níž se významně podílí aktivita ANS. Longitudinálním měřením SA HRV v průběhu určité části tréninkového období tedy můžeme sledovat dynamiku aktivity ANS a tím i změny adaptability (trénovatelnosti) sledovaného hráče na tréninkové zatížení. CÍLE: Cílem práce bylo ověřit možnost optimalizace tréninkového zatížení hráčů volejbalu během týdenního tréninkového mikrocyklu na základě sledování dynamiky komplexních ukazatelů SA HRV. METODIKA: Metoda SA HRV byla použita pro hodnocení regulace srdeční aktivity. Testovaný soubor hráčů volejbalu (n = 8) absolvoval během sedmi dní 28 tréninkových jednotek zaměřených na rozvoj kondice a volejbalových dovedností. V tomto období podstoupili hráči sedm měření SA HRV. VÝSLEDKY: Výsledky ukazují, že u hráčů došlo vlivem tréninkových i mimotréninkových podnětů k výrazným a značně odlišným změnám v aktivitě ANS. Výsledky vyšetření dvou hráčů dokumentují vysokou aktivitu ANS, která umožňuje zvýšit intenzitu tréninku. U čtyř hráčů byla aktivita ANS na průměrné úrovni a svědčí o odpovídajícím tréninkovém zatížení. U zbývajících dvou hráčů byla aktivita ANS velmi nízká a dokumentovala jejich redukovanou adaptabilitu na tréninkové zatížení, které bylo pro ně příliš vysoké. ZÁVĚRY: Uvedené výsledky podporují nezbytnost individualizace minimálně části společného tréninku. Taková optimalizace a zvýšení efektivity tréninkového procesu by měly vést ke zvýšení sportovní výkonnosti i v týmových sportech.]
