Sociální studia (Aug 2016)
Spor o abstraktní práci: Ke konceptuálnímu založení kritiky politické ekonomie
Abstract
Stať si všímá nedávné marxistické debaty o abstraktní práci a usiluje o její zpřítomnění v českém sociologickém prostředí. Podle Marxe má práce, jež vytváří zboží, dvojaký charakter: jako konkrétní práce je specificky užitečnou aktivitou; jako abstraktní práce přidává ke svému produktu hodnotu. Předmětem debaty je aktuální náplň kategorie abstraktní práce. Interpretační problém lze nalézt v rozporné formulaci, která tento koncept vymezuje v Marxově práci. Marx někdy zdůrazňuje její hodnotu vytvářející charakter, zatímco jindy o abstraktní práci hovoří jako o produktivním vynaložení sil lidského těla. Rubinovo řešení tohoto rébusu naznačuje, že abstraktní práce představuje exkluzivně kapitalistickou společenskou formu práce. V podmínkách zbožní produkce narovnává směna rozličné druhy konkrétní práce tím, že je proměňuje v jednotku hodnoty. Z této perspektivy se abstraktní práce jeví jako abstrakce společensky nutné pracovní doby, která je klíčová pro produkci hodnoty. Kiciloff a Starosta kritizují Rubinův přístup jako idealistický a tvrdí, že abstraktní práce reprezentuje všeobecnou materialitu lidské práce, která v rámci produkce zboží nabývá formu hodnoty. Prohlašují, že soukromá a nezávislá práce je formou práce, která je specifická pro kapitalismus. Bonefeld podporuje Rubina a kritizuje Kiciloffa a Starostu za návrat k pozicím politické ekonomie a stvrzování kapitalistické koncepce práce namísto její kritiky ad hominem.
