Robustní poskytování důvodů vs. pouhé spouštění důvodů: případ žádosti

Abstract

David Enoch se pokouší vytvořit obecnou teorii autority, ovšem nikoliv definováním pojmu autorita ani určením normativního důvodu k uposlechnutí jejích příkazů, ale prostřednictvím popisu mechanismu přikazování. Přikazování je podle Enocha součástí širšího fenoménu, tzv. robustního poskytování důvodů, kam patří kromě přikazování také slibování a žádání. Popisem mechanismu robustního poskytování důvodů získáme i popis mechanismu přikazování, říká Enoch. Pro teorii robustního poskytování důvodů je kruciální intence osoby poskytující důvod. Jinak řečeno přikazovat, slibovat nebo žádat dokáže jen ten, kdo je schopen utvářet si komplexní intenci, tedy mít svou vlastní vůli. Právě v intenci ale tkví problém teorie robustního poskytování důvodů, na který Enoch sám upozorňuje. Podle Enocha si dostatečně komplexní intenci utvářejí dospělí lidé, a nikoliv malé děti a zvířata. Přesto se zdá, že malé děti a možná dokonce i zvířata jsou schopna žádat, tedy poskytovat důvody robustně. Tuto nekoherenci je třeba vyřešit, má-li být teorie robustního poskytování důvodů, a tedy i obecná teorie autority plausibilní. V tomto textu jsem navrhla, jak rozumět žádostem malých dětí a zvířat. Jejich řečové akty připomínající žádosti lze relativně neproblematicky považovat za sdělování potřeb či přání nebo za pouhé spouštění motivačních důvodů. Pokud jejich řečové akty nebudeme řadit k robustnímu poskytování důvodů, zůstane teorie robustního poskytování důvodů (alespoň v této otázce) koherentní a může být základem obecné teorie autority.

Keywords

• Robustní poskytování důvodů
• spouštění důvodů
• příkaz
• žádost
• intence