Padesát let výzkumu Sázavského kláštera

Abstract

Počátky výzkumu Sázavského kláštera jsou spojeny se jménem Oldřicha Stefana, který v roce 1939 zahájil sondáž před západním průčelím dnešního kostela. Následující výzkum byl ovlivněn aktivitami sázavského faráře a emauzského benediktina Metoděje Klementa, který se snažil nalézt nejstarší stavby spjaté s prvními opaty kláštera. Tato převážně amatérská fáze výzkumu skončila v roce 1951. Další výzkum podnítila instalace výstavy v konventu kláštera. V roce 1968 se proto výzkumu ujala Květa Reichertová z Archeologického ústavu ČSAV v Praze, která během několika dalších sezón prozkoumala prostor rajského dvora a areál tzv. severní zahrady, kde v roce 1971 objevila základy tetrakonchy. V roce 1981 ji ve vedení výzkumu vystřídal Petr Sommer, který zaměřil svou pozornost především do prostoru nedostavěného trojlodí. V 90. letech byl systematický výzkum ukončen a v areálu dochází již jen k menším záchranným akcím.

Keywords

• Sázava
• klášter
• dějiny bádání
• církevní archeologie
• benediktini