K otázce aplikační přednosti práva Evropské unie v poměru mezi nařízením Řím I a Vídeňskou úmluvou o mezinárodní koupi zboží

Abstract

Článek je zaměřen na problematiku poměru vnitrostátního práva a práva Evropské unie se zaměřením na zásadu aplikační přednosti. Konkrétně je zkoumána otázka možné přednosti nařízení Řím I (tedy pramene evropského práva) před Vídeňskou úmluvou o mezinárodní koupi zboží (pramen mezinárodního práva, bezprostředně použitelný na základě vnitrostátního práva) v otázkách, které spadají do předmětu obou těchto nástrojů. Problém zde nastíněný není možné odbýt prostým konstatováním, že metoda přímá má přednost před metodou kolizní. Otázka volby metody totiž může být zodpovězena pouze v rovině jednoho systému práva. Řešení je ve skutečnosti dáno povahou pravomocí Evropské unie v oblasti mezinárodního práva soukromého, která je sdílená s členskými státy, a která je omezena pouze na oblast kolizních norem.