Pedagogika (Sep 2024)
Eseje jako nástroj k identifikaci a formování profesního sebepojetí studentů učitelství
Abstract
Výzkumná studie je věnována profesnímu sebepojetí studentů na cestě k učitelství. Jejím cílem je objasnit, jakým způsobem studenti / budoucí učitelé přemýšlejí o sobě v roli učitele, jaké konkrétní představy o sobě jako o učiteli mají. V úvodní části studie jsou prezentována teoretická východiska, zejména jsou vymezeny základní pojmy – profesní sebepojetí, profesní identita, profesní Já – a vztahy mezi nimi. Cílem výzkumného šetření je prozkoumat profesní sebepojetí budoucích učitelů v závěru bakalářského studia a identifikovat, co toto profesní sebepojetí sytí. Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3. ročníku bakalářského studia na téma „Já, budoucí učitel/ka“. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií. Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují, včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti, jakým učitelem bych se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát (tzv. chtěná a nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já. Diskuse: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuse je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí. Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3.ročníku bakalářského studia na téma Já budoucí učitel/ka. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií. Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti , jakým učitelem by se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát. (tzv. Chtěná a Nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já. Diskuze: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuze je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí.
